Citáty o neštastné lásce 2
►Někdy se snažíme zachránit to, co už se zachránit nedá, víme,že rozchod nás prudce srazí až na dno, ale ten vztah nás tam pomalu ale jistě,sráží taky... Pak je lepší sebrat poslední zbytky sil a říct si-lepší konec s pláčem, než pláč bez konce...
►Až Tě zklame ten, kterému si věřila, utři si slzy a usměj se, protože odteď díky němu víš, že příště si musíš dát větší pozor na to, komu věřit a komu ne...
►Naučila jsem se bojovat!Ale k čemu mi to bylo,když jsem stejně nezvítězila?"
►Odešel jsi,a já plakala...
Vrátil ses,a já tě přijala s plnou náručí...
Teď odcházíš znova,a já slibuju,že nebudu brečet a nevezmu tě zpátky...!
...chybama se člověk učí,"lásko"...
►Teprve až ti u jede vlak s někým na kom ti záleželo tehdy pochopíš že jste si chtěli řici,,,mnoho věcí ale že nezbyl..čas. Ale ty jsi říkáš že se stejně probudíš do rána ve kterém víš že čas už nikdy nevrátíš
►SBOHEM... to bylo vše co jsi mi řekl. Proud slz se mi vlil do očí... Já myslela, že snad umřu, že hlava se mi zatočí.... Bylo to těžké, ale dnes už jsem s tím smířená.... Kde jedna láska skončí, taky druhá láska začíná...
►Proč na Tebe zas začínám vzpomínat?? Proč mi tu najednou zas tak hrozně chybíš, proč mi chybí ta Tvoje slova útěchy, proč bych chtěla vrátit čas a být aspoň na chvilku zase s Tebou?? to přece nemůžu... jsem zamilovaná do někoho jiného a jsem s ním šťastná... ale bojím se, že na Tebe prostě nezapomenu NIKDY... navždy budeš v mým srdci a navždy si budu přát, abych se aspoň na chvíli mohla vrátit do těch časů s Tebou... kdykoliv si na Tebe vzpomenu, okamžitě začnou téct slzy po mé tváři... ale nikdo neví, ani já sama, jestli to jsou slzy radosti za to co jsme spolu prožili, anebo slzy smutku za to, že už tu se mnou nejsi a že jsem tě ztratila... můžeš klidně sedět vedle mě, říkat mi jak mě máš rád, ale já vím, že už to nikdy nebude jako dřív... že sice si u mě, ale srdcem si na kilometry daleko...
Slz►Slzy stékají po mé tváří, chvěje se mi tělo, ruce se mi klepou a koukám se někam do prázdna... tohle se mi děje když na Tebe vzpomínám... když si vzpomenu na ty krásný chvilky co jsme spolu prožily... ale zároveň i na ty bolestivý, na ty probrečený noci, na to, jak moc si mi ublížil... proč?? proč mě to stále příjde tak živý?? vždyť už je to hrozně dlouho, vždyť jsem od té doby co si mě opustil byla několikrát šťastně zamilovaná... ale přesto furt vzpomínám jenom na TEBE.. ale proč?? proč jenom na TEBE?? začínám se bát, že si jedinej člověk, kterýho jsem kdy milovala... bojím se, že na Tebe nikdy úplně nezapomenu.. bojím se, že už Tě nikdy neuvidím, že už Tě nikdy neobejmu... chybíš mi...
T
=((
(Maaa, 31. 10. 2010 18:25)